Česká energetika stojí před několika zásadními úkoly: modernizací přenosové soustavy, rozšiřováním obnovitelných zdrojů a proměnou teplárenství. Odborníci upozorňují, že současná infrastruktura vznikala hlavně s ohledem na rozvod elektřiny z několika velkých elektráren. Dnes však stále větší část výroby zajišťují rozptýlené zdroje, jako jsou fotovoltaické instalace, větrné parky nebo v budoucnu jaderné bloky.

– Jednou z největších výzev pro polskou energetiku jsou v tuto chvíli přenosové a distribuční sítě. Celý systém byl navržen a vybudován ještě za éry PRL. Počítal s tím, že se energie bude rozesílat občanům z několika obřích elektráren a tepláren. Naopak není připraven na to, aby do něj proudila elektřina od občanů, energetických společenství nebo průmyslových podniků a aby ji dokázal směrovat tam, kde je právě potřeba. V národních strategiích, programech evropských fondů i dalších finančních nástrojích je vidět, že hlavní pozornost směřuje k energetickým sítím – říká Krzysztof Mrozek, ředitel programu Evropské fondy pro klima z Polské zelené sítě.

Rozšíření sítí si vyžádá také plánovaný růst výkonu větrných a jaderných zdrojů. Z návrhu Národního plánu v oblasti energetiky a klimatu vyplývá, že do roku 2040 má mít jádro výkon zhruba 5,9 GW, pozemní větrné elektrárny 28,8 GW a offshore větrné parky 16 GW. Tyto investice mají zajistit, aby se elektřina dala efektivně dopravit tam, kde bude potřeba.

Na obnovu infrastruktury už směřují značné částky. V roce 2025 podepsaly Polské elektrické sítě s Bankem Gospodarstwa Krajowego smlouvu na úvěr ve výši 10,8 miliardy zlotých z Národního plánu obnovy. Finance mají posloužit mimo jiné ke stavbě nových vedení a k modernizaci těch stávajících. Během následující dekády je v plánu výstavba více než 5 tisíc kilometrů nových linek velmi vysokého napětí.

Dalším složitým úkolem je dekarbonizace teplárenství. Podle odhadů Polské společnosti pro teplárenskou energetiku může proměna tohoto odvětví do roku 2050 stát až 466 miliard zlotých. – Teplárenství se odklání od uhlíkových emisí mnohem obtížněji než samotná elektroenergetika. K ohřevu vody, která putuje do firem, domů i bytů našich občanek a občanů, potřebujeme vysoké teploty. I zde existují řešení založená na obnovitelných zdrojích, jejich rozvoj je ale o něco pomalejší než u samotné výroby elektřiny – vysvětluje Krzysztof Mrozek.

Polsko má zároveň šanci posílit svou pozici na energetickém trhu ve střední a východní Evropě. – Vzhledem k naší velikosti, poloze i potenciálu, který má polská ekonomika ve srovnání s ostatními státy regionu, se silným průmyslem a vyspělým zemědělstvím, které může dodávat suroviny pro výrobu bioplynu nebo biometanu. Díky poměrně větrnému umístění, tedy tomu, že u nás fouká dostatečně na to, aby bylo možné v budoucnu vyrábět velké množství zelené energie, a také produkovat z této energie velké objemy zeleného vodíku – upozorňuje expert. – Už nyní si s našimi sousedy elektřinu vyměňujeme. Pomáháme Ukrajině v krizových chvílích. Ona zase pomáhá nám, když nám v soustavě chybí výkon. Vazby mezi státy regionu byly vytvořeny a dál se prohlubují. V loňském roce došlo k historické události, kdy se pobaltské země odpojily od postsovětského energetického systému. Už nenakupují elektřinu od Ruska ani Běloruska a jsou plně začleněny do evropské energetické soustavy. Hlavním prostorem této integrace je právě Polsko – dodává Krzysztof Mrozek.

Proměna energetiky však není jen otázkou techniky a peněz. Odborníci upozorňují i na její společenské dopady a na potřebu bránit se dezinformacím. Podle průzkumu CBOS z listopadu 2025 si 67 % Poláků myslí, že země by měla dosahovat klimatické neutrality vlastním tempem. Současně 55 % dotázaných podporovalo odchod od uhlí směrem k ekologičtějším zdrojům energie. Tato podpora byla nižší než v předchozích letech. – Na internetu a v médiích se objevuje řada nepravdivých zpráv o energetické transformaci, které mohou vyvolávat obavy nebo oslabovat podporu. Jako stát bychom neměli přemýšlet jen nad tím, kolik gigawattů výkonu postavíme a v jakých zdrojích, ale také nad tím, jakými programy a vzdělávacími kampaněmi budeme budovat podporu veřejnosti. Je třeba lidem ukázat, že energetická transformace není důležitá jen proto, že ji vyžaduje Evropská unie, ale také proto, že je v našem ekonomickém zájmu a přinese prospěch zdraví i stabilitě dodávek energie do našich domácností – zdůrazňuje Krzysztof Mrozek.

– Potřebujeme větší regulační i politickou odvahu. Politici se nesmějí energetické transformace bát ani přijímání pravidel, která usnadní cestu těm, kdo o změnu stojí a komu se vyplatí. Tedy podnikům i občanům – míní odborník.

foto: magnific.com
zprac. /kp/